Látkování jednoduše a přehledně V.: ÚDRŽBA LÁTKOVÝCH PLEN

Správná údržba plen aneb jak mít čisté plenky, které nesmrdí?

Asi každá látkující maminka řeší, jak mít pleny stále krásně čisté, beze skvrn a vonící „po fialkách“. Dobrá zpráva je, že správnou péčí lze toho všeho dosáhnout. Správná péče navíc prodlouží životnost plenek a udrží i jejich dostatečnou savost. Jak tedy na to?

prani infografikaPředpírat či nepředpírat, to je oč tu běží.

Znáte to: rozepnete dítku plenku a uvnitř najdete hotovou katastrofu. Tady platí, že bobky musí pryč. Při troše štěstí, to nejhorší zachytí separační plenka, jednorázovou vyhoďte do koše (nikdy ne do toalety, ucpávají ČOV) a z pratelné separačky jde i polotekutá vaječina obvykle snadno setřít do wc, např. silikonovou kuchyňskou stěrku. Tužší bobky u větších dětí pak stačí jen „sklepnou“.

Pokud je stolicí znečištěná i samotná savá plenka, můžete ji předeprat v ruce. Skvělým pomocníkem na zbytky především novorozenecké stoličky je záchodová sprška či bidet. Doporučujeme zasažené místo namydlit prostředkem Sonett na skvrny nebo jiným mýdlem na prádlo. Čím dříve tak učiníte, tím pravděpodobněji zabráníte obarvení vláken. Pokud vám ale dočasná skvrna nevadí, pak vězte, že 99 % skvrn se během následujících 2-3 praní opere samo. Z hygienického hlediska je flek po projití 60 °C naprosto neškodný a je tak vadou pouze vzhledovou. Co si budeme povídat, předepírání skvrn je náročné na čas i vodu, tak proč si přidělávat práci? Jestliže se chystáte plenky prodat nebo na nějaké zůstaly zvlášť odolné skvrny např. po borůvkové svačince, nejlepším bělidlem je sušení na sluníčku, případně to jistí perkarbonát sodný.

Jak skladovat? Na sucho a větrat!

Máme tu plenu zbavenou stolice, a co s ní dál? Pokud jste ji museli promáchnout ve vodě, tak ji vyždímejte a pak ji bez starostí ji přihoďte k počůraným plenkám. Abyste si ulehčili pozdější práci, je dobré si plenku nyní rozepnout a odpojit od ní připnuté savé části. Ke skladování obvykle slouží různé pytle, koše či kýble (zvláště oblíbený je Filur z obchodního domu IKEA). Tady, ale  pozor na dobře míněné rady našich maminek a babiček. Ať už vám budou tvrdit cokoliv, do kýble nepatří voda a už vůbec ne voda s octem. Ve staršími generacemi tak doporučované "mokré metodě" se mnohonásobně rychleji množí bakterie a máchání plenek v octové vodě navíc neprospívá vláknům použitých látek ani gumičkám. Moderní látkové plenky se dnes skladují tzv. metodou na sucho – prostě se použitá plena hodí se do kyblíku a více se o ní nestaráme.

Pozor i na další mýtus, který možná dospěl i k vám: kýbl musí mít co nejtěsněji naléhající víko, jinak budou skladované plenky smrdět. Opak je pravdou! V neprodyšně uzavřeném kbelíku se plenky zapaří, prosají vznikajícím čpavkem a ten bude po otevření smrdět mnohem víc, než když budete mít kyblík trochu poodkrytý a plenky budou mít prostor lehce prosychat. Ostatně, v uzavřeném prostoru také snáze vznikají plísně. Já jsem jeden čas plenky (pravda, nasáklé jen novorozeneckou močí, ale i tak) skladovala jen v PUL pytlích, zavěšených na přebalovacím pultu v ložnici. Věřte tomu nebo ne, díky jejich prodyšnosti nic nesmrdělo :-)

Předpírka nestačí – máchejte zvlášť!

A máme tu den D, den velkého praní. Uskladněné plenky je totiž potřeba každé 2-3dny vyprat. Vyndejte je z kyblíku a pokud jste tak neučinili již při ukládání, opatrně všechny plenky ve výšce sedu rozepněte a odpojte savá jádra, kalhotkové plenky doporučujeme otočit „naruby“ tak, jako kdyby byly nasazené na miminku akorát vnější pohledovou vrstvou dovnitř (toto nejšetrnější způsob praní, který zajistí dlouhodobě hezký vzhled designového úpletu). Varujeme před používání protisuchů při praní, ty slouží pouze pro zachycení háčků při přebalování - reklamace z důvodu špatné údržby nebudou akceptovány.

Velké specifikum látkových plen je, že potřebují před hlavní pracím cyklem řádně vymáchat, aby se z nich odplavily všechny zbytky moči a stolice. Za tímto účelem používejte program samostatného máchání, obvykle trvá kolem 20 minut. Teprve po tomto samostatném máchání spusťte hlavní prací program. Nepoužívejte do programu „vestavěnou“ předpírku – většina praček si část vody z předpírky uschová do hlavního cyklu a vy byste plenky praly ve vodě s močí a zbytky stolice.

Dostatek vody je základ.

Dalším důležitým bodem je - nepřeplňovat pračku. Ať už je údaj o kilogramech, které umí vaše pračka vyprat naráz jakýkoliv, buben by nikdy (a nejen v případě plen) neměl být plný více než ze 2/3. Však si vzpomeňte, jak se pere prádlo v řece v pohádce Sůl na zlato: hezky se jím mrská o kamení nebo hladinu řeky a stejný efekt je nutný i v pračce.

U látkových plenek je navíc potřeba zohlednit i další aspekt a to je jejich velká nasákavost. Pokud do sebe plenky nasají všechnu vodu a už se o sebe jen třou, poškozují se. Pleny se musí prát v dostatku vody a z tohoto důvodu u praní savých vrstev doporučujeme pračku plnit ideálně jen z ½. U praček s bočním plněním je dobře vidět jaká je aktuální hladina vody. Když pračku na chvíli zastavíte, musí se dole po chvilce udělat malý sloupec vody. Pokud vodu nevidíte, je potřeba pračku plnit méně, v nejhorším případě, kdy Vám program a množství prádla nejde vychytat, můžete vodu dolévat, pozor ale aby ji nebylo zase hodně - všeho moc škodí.

Hlavní prací program: šedesátka je nutná

Jako hlavní prací program zvolte takový, který pere na 60 °C a udrží je ideálně alespoň 20 minut. Takový program obvykle trvá alespoň hodinu, lépe hodinu a půl. Ekoprogramy na více než 2 hodiny nejsou vhodné, neboť plenky se pak zbytečně opotřebovávají. Chcete-li mít jistotu dostatečného vymáchání prášku, zvolte program s extra mácháním na závěr. Některé pračky mají na tuto funkci samostatné tlačítko, jiné ji mají v rámci dětského pracího programu (vhodné zvolit především u dětí s citlivou pokožkou). Nedostatečné vymáchání pracího prášku může nejen způsobit reakci na pokožce vašeho potomka, ale dlouhodobě také pleny zanáší. Zanesené plenky pak zapáchají, mají výrazně zkrácenou životnost a děti se v nich snáze oprudí.

Jaký zvolit prášek? A jak na to aby plenky voněly?

Prášek by měl být hlavně bez mýdla, protože mýdlo plenky zanáší a např. fleece činní doslova voděodpudivým. Po takové namydlené fleecové separačce moč stéká, do savé části plenky se téměř nedostane a nehoda v podobě protečení kolem nožiček je na světě. Na tuto poučku pamatujte i v případě žlučového mýdla, kterým se plenky někdy předepírají proti skvrnám: pokud je předepíráte, je potřeba je opravdu důsledně máchat!

Za Breberky Vám mohu doporučit ověřené NON TOXIC prášky od zn. Sonett, Almawin a BIO D. Jedná se o přírodní prací prášky, které jsou šetrné k přírodě i pokožce Vašeho děťátka. Všechny značky máme vyzkoušené a jsme s nimi velmi spokojení. Z běžné komerce pak mohu doporučit Formil z Lidlu či Denk Mit z drogerie DM. Všechny uvedené prací prostředky jsou vhodnější v sypké formě, tedy prášku.

Na aviváž v případě praní plenek úplně zapomeňte, obaluje a zanáší vlákna. Navíc je to zbytečná chemie, která je pak v přímém kontaktu s intimními partiemi Vašeho miminka. Pokud chcete aby Vaše plenky voněly jako z reklamy, můžete mezi ně do šuplíku vložit pytlíček s levandulí nebo na kousek ubrousku nakapat éterický olej.

Stejně tak nedoporučujeme plenky prát v domácím mýdlovém slizu, neboť málokdo je natolik zkušený, aby dokázal odhadnout ideální poměr jednotlivých surovin ku potřebám pračky a vody v dané lokalitě.

Sušení a úklid.

Velkým pomocníkem v každé domácnosti, kde jsou děti je samozřejmě sušička. Zbaví prádlo zbylých nečistot a prachu a navíc bude krásně jemné a nadýchané. Opět je tu pár zásad, které je ale potřeba dodržovat. Sušičku nepřeplňujeme a dbáme na to aby se plenky nepřesušovaly, zbytečně pak hrubnou a ničí se. Vždy se řiďte pokyny na štítku daného výrobku, zjístíte tak, že například svrchní látkové plenky či látkovací pytle z PUL materiálu do sušičky opravdu nepatří. Nepoužívejte vysoké teploty nebo programy, kde dochází k nárazovému střídání teplot (moderní sušičky už je většinou ani nemají). Pokud se Vám např. noční plenky (jsou ušity z vysokogramážního froté, aby pojaly velké množství tekutiny) zdají i po skončení sušícího programu vlhké, můžete je nechat doschnout na věšáku, jen pozor, aby plenky visely volně a nebyly natahovány v místech, kde jsou gumičky (ideálně přehozené přes 2 věšící šňurky). V letních měsících nebo pokud nemáte sušičku doporučujeme plenky dávat na venkovní sušáky, kde ve vánku proschnou rychleji a sluníčko si poradí s případnými flíčky. Na radiátorech, v těsné blízkosti kamen apod není vhodné plenky sušit ani dosušovat a stejnětak na ně nepatří žehlička.

Když plenky zapáchají…

I přes veškerou snahu se může stát, že plenky i po vyprání zapáchají, případně začnou intenzivně zapáchat ve chvíli, kdy se do nich dítě vyčurá. Může to být způsobeno nemocí nebo růstem zubů, kdy je moč agresivnější, pokud však zápach přetrvává delší dobu je vhodné sáhnout po 2 pomocnících, perkarbonátu sodném a kyselině citronové. Ač tomu název zejména prvního prostředku neodpovídá, obě dvě látky jsou naprosto přírodní, snadno odbouratelné a pro vaši kůži i životní prostředí netoxické, navíc jsou vhodné i pro citlivou pokožku dětí a alergiků.

Perkarbonát sodný zakoupíte u nás na eshopu, v „oldskůlových“ drogeriích nebo v Lidlu či DM drogerii (pozor, tady jsou přípravky zbytečně dražší) . Aktivuje se při teplotě 60 °C+, takže při praní plenek stačí do pračky přidat 1-2 lžíce (do přihrádky na prací prášek, ne do bubnu) a o víc se nemusíte starat. Perkarbonát má krom dezinfekčních účinků také bělicí funkci. Jestliže nemůžete vyprat neodbytné skvrny na plence, tričku či ubrusu, lázeň z perkarbonátu vás jí efektivně zbaví. Jen nezapomeňte, že pokud budete z perkarbonátu dělat samostatnou lázeň, která nedosáhne 60°C, je potřeba přidat TAED (to je opět netoxická látka, která pouze perkarbonát aktivuje při nižších teplotách). Lázeň uděláte tak, že do menšího lavoru horké vody přidáte 3–5 lžic perkarbonátu a malou lžičku TAEDu. Perkarbonát lehoučce napění, prádlo v lázni nechte ležet alespoň 3 hodiny nebo v případě extra zažrané skvrny na klidně i přes noc. Ideální je obsah občas promíchat, na závěr prádlo přendejte do pračky a vyperte jako obvykle. Další perkarbonátové triky, které využije každá ekologická domácnost najdete v samostatném článku: Perkarbonát – ekologický pomocník.

Kromě perkarbonátu je vhodné dopřát plenkám lázeň v kyselině citronové, která z nich odstraní usazeniny. Můžete ji stejně jako perkarbonát přidat do hlavního pracího cyklu anebo ji použít zvlášť pro delší koupel v lavoru. Použijte množství o hmotnosti +- 100g. K zakoupení je stejně jako perkarbonát na našem eshopu, velkých obchodních řetězcích či starších drogeriích a rovněžtak ji využijete v domácnosti, skvěle totiž odstraňuje vodní kámen a leští.

Pozor na mísení octa a perkarbonátu! Při tomto spojení vzniká žíravina, kyselina peroctová. K tomuto procesu nedojde při praní v pračce, pokud je perkarbonát součást pracího prášku nebo jej přidáváte do bubnu a ocet dávkujete do přihrádky na aviváž. Obě látky prostě jen nesmí přijít do přímého kontaktu. Smísení se nemusíte bát ani v případě, že perkarbonát přidáváte do prášku do myčky na nádobí a ocet používáte jako leštidlo. V obou případech se prádlo, resp. nádobí, nejprve vymáchají (opláchnou) vodou, a pak teprve přichází závěrečná fáze s octem.

Pokud by se problém se zápáchajícími plenami opakoval, je na místě důkladně projít prací rutinu.

V případě jakýchkoliv otázky ohledně praní plenek, nebojte se nám napsat, rádi Vaše dotazy zodpovíme.

autorka článku: Jana Chmelíková