O nás

Začalo to vlastně úplně obyčejně. Touhou stát se maminkou.

Jsme Eliška, Martin, Ema, Lucka a Anička Dobiášovi. V malé dílně na kraji lázeňského města Poděbrady vyrábíme moderní látkové plenky, dámské menstruační a inkontinenční vložky a další přidružené výrobky pro ženy a děti.

Jenže než vznikly Breberky, musela jsem si projít vlastní, ne úplně jednoduchou cestou. Do mého života vstoupila endometrióza, která zcela změnila můj pohled na ženské tělo, zdraví i mateřství.

Právě díky ní jsem začala mnohem více naslouchat svému tělu, objevila pohodlí látkových menstruačních vložek a poznala kamarádku, která mě v těhotenství přivedla k moderním látkovým plenkám.

Když jsme koncem roku 2015 očekávali naši první vytouženou dceru Emičku, věděla jsem jedno: chci být maminkou, ale zároveň potřebuji tvořit, přemýšlet a něco budovat. Vzdát se jedné z těchto částí sebe by pro mě bylo trápení.

A tak jsem si řekla, že zkusím vlastní výrobu látkových plenek. Prozkoumala jsem trh, připravila první podnikatelský plán, oslovila švadleny a vrhla se do toho po hlavě.

Na začátku roku 2016 už fungoval náš malý facebookový obchůdek. Na první objednávku nikdy nezapomenu. Byla to obrovská radost. Zákaznice byla navíc tak nadšená, že nás okamžitě doporučila dál. Další udělaly totéž, objednávky začaly přibývat a brzy bylo jasné, že Facebook nám už nestačí. Museli jsme vytvořit opravdový e-shop.

Breberky rostly rychleji, než jsem čekala. A já tehdy ještě vůbec netušila, jak moc mi jednou přerostou přes hlavu.

A proč vlastně Breberky?

To je otázka, kterou dostávám snad v každém rozhovoru. A odpověď je možná trochu překvapivá.

Původně jsem totiž nevymýšlela jen značku, ale celý pohádkový svět. Breberkovskou rodinku, ve které měla každá postavička představovat určitý druh výrobku. Jednou z nich měla být například Pijavice noční jakožto zástupkyně našich extra savých plenek na noc.

Měla jsem vymyšlené základy příběhů, pohádek, písniček i omalovánek. Jenže pak přišla skutečná práce s vedením firmy a moje velkolepé pohádkové plány musely trochu ustoupit realitě. Ale kdo ví, třeba se k nim jednou ještě vrátím. Hravost a radost z tvoření každopádně zůstávají součástí Breberek dodnes.

Breberky jsou vlastně tak trochu obrazem našeho života.

S Martinem jsme nikdy úplně nešli s hlavním proudem. Chodíme bosí nebo v barefoot botách, přemýšlíme nad tím, co jíme a jak žijeme, a jsou nám blízké myšlenky zero waste. I když upřímně, přesnější by bylo říct, že jsme rodina low waste. Máme totiž ještě co zlepšovat.

Naše děti jsme nosili v šátcích a nosítkách, všechny tři vyrůstaly v látkových plenkách a později jsme se vydali také cestou domácího vzdělávání.

Neznamená to, že bychom si mysleli, že náš způsob života musí vyhovovat každému. Jen se snažíme žít tak, aby nám naše rozhodnutí dávala smysl.

Stejnou filozofii máme i v Breberkách. Zakládáme si na kvalitních a zdravotně nezávadných materiálech, pohodlných výrobcích a poctivé české práci.

Od začátku mi také záleželo na tom, aby naše firma nabízela pracovní příležitosti lidem, kteří potřebují skloubit práci se svým osobním životem. V našem týmu proto nacházejí místo především maminky školních a školkových dětí a lidé se zdravotním omezením.

Věřím totiž, že člověk nemusí obětovat rodinu ani zdraví, aby mohl odvádět opravdu dobrou práci.

A pak je tu Martin. Druhá polovina mého srdce i Breberek.

Když vyprávím o Breberkách, možná se častěji objevuje moje jméno, ale bez Martina by tenhle příběh vypadal úplně jinak.

Můj manžel je mi obrovskou oporou v podnikání i v osobním životě. Nesmírně si ho vážím, protože vím, že bez něj bych neměla nic z toho, co mi dnes přináší největší štěstí.

Martin je člověk, na kterého se mohu spolehnout, když potřebuji poradit, něco vyřešit nebo se o někoho opřít. V Breberkách má na starosti především analytiku a online reklamu, ale když se v dílně pokazí šicí stroj nebo je potřeba přestěhovat něco opravdu těžkého, volám stejně první jemu.

Ano, jeho pracovní náplň v Breberkách je někdy velmi pestrá. 

Ne všechny roky byly jednoduché.

Breberky rostly, několikrát se stěhovali do větších prostor a naše výrobky si postupně nacházely cestu i k zákazníkům za hranicemi České republiky.

Jenže potom přišel covid. A krátce nato válka na Ukrajině.

Byly to jedny z nejtěžších let našeho osobního i pracovního života. Během pandemie jsme pracovali v respirátorech, šili roušky a snažili se pomáhat nemocnicím, zdravotnickým zařízením i našim zákazníkům.

Po začátku války jsme zase posílali materiální i finanční pomoc na Ukrajinu a pomáhali lidem, kteří před válkou přišli do Česka. Hledali jsme bydlení, řešili školy pro jejich děti a některým nabídli také práci.

Současně jsme se sami potýkali s poklesem objednávek, rostoucími náklady, problémy dodavatelů a ztrátou obchodních partnerů. Některé firmy, se kterými jsme dlouhé roky spolupracovali, tato období nezvládly a zkrachovaly. Zanikala i komunitní centra, vzděláváací spolky a obdobné projekty, ve kterých jsme dříve pořádali semináře.

Přiznám se, že to byly chvíle, kdy nám sil skutečně ubývalo. Některé plány jsme museli odložit, jiné úplně změnit.

Ale díky našim zákazníkům, týmu a vzájemné podpoře jsme to zvládli.

Dnes se pomalu vracíme k budování nových obchodních vztahů, spoluprací a komunit. A po všech těch zkušenostech si jich vážíme možná ještě o něco víc než dříve.

A co mi dělá největší radost?

Mohla bych mluvit o růstu značky, nových výrobcích nebo o tom, že se Breberky prodávají do dalších zemí Evropské unie.

Ale když se mě někdo zeptá, na co jsem opravdu nejvíce pyšná, odpověď je mnohem osobnější.

Na chvíle, kdy nám zákaznice napíše nebo zavolá, že jsme jí skutečně pomohli.

Někdy je to žena, která po přechodu na naše látkové vložky objeví nečekané pohodlí a podle své zkušenosti pozoruje i ústup zdravotních potíží, které ji dlouhá léta trápily.

Jindy maminka, která nám s radostí vypráví, že po změně plenkového systému se pokožka jejího miminka výrazně zlepšila a dítě i ona jsou spokojenější.

Právě takové osobní zkušenosti jsou pro mě neuvěřitelně cenné.