500Kč kredit na vánoční nákup u Breberek - více info zde: https://bit.ly/2Ktfwmb Projekt MMA pomáhá - Ellenka a Toník, více info zde: https://bit.ly/2KXpE6W

Podpoř Ellenku a Toníka

Krásný den, 

už i my Breberkáči vnímáme, že se blíží čas Vánoc, čas, při kterém jsou lidská srdce otevřenější a láskyplnější a proto jsme se rozhodli, že podpoříme místní nadačním projekt MMA pomáhá - Pomoc pro Ellenku a Toníka a budeme Vám velmi vděční, když se do celé akce zapojíte spolu s námi!  Naším cílem je přispět částkou alespoň 10 000Kč do celkové sumy, která se na konci ledna 2020 rozdělí mezi dvě rodiny, jímž osud připravil nelehkou životní zkoušku. O tom jak se zapojit, co je projekt MMA pomáhá a kdo je Ellenka a Toník se dozvíte níže.
 
 
 
Jak se zapojit?
Máme pro vás přichystané tři možnosti, přičemž bonusem prvních 2 je, že Vámi vytvořená objednávka se připočítá do celkového obratu, z kterého za Breberky darujeme na Konto Bariéry 1%.
 
1) Poté co si připravíte objednávku na našem e-shopu a přejdete k jejímu odeslání, uvidíte v košíku okénko s nabídkou mincí - stačí kliknout, mince se přidá do košíku a vy můžete dál pokračovat v nákupech nebo objednávku odeslat.
5 10 20 50
 
2) V případě, že u nás aktuálně neplánujete nic objednávat, můžete přispět i tak a to za pomoci "darovací objednávky". Klikněte v menu na kategorii MMA pomáhá & Konto Bariéry, vložte do košíku libovolnou hodnotu mincí, jako formu dopravy zvolte osobní odběr či doobjendávku (aby nebylo započítáno poštovné) a objednávku odešlete.
 
mma konto bariery
 
 
3) Přispějte přímo na transparentní účet nadace Konto Bariéry, při vyplňování podkladů napište prosím za své jméno do závorky "(Breberky)", abychom mohli i tyto částky započítat.
 
Finanční částky, které nám zašlete, jsou osvobozeny od DPH a jsou tak bez odečtů a v plné výši připisovány na účet Toníka a Ellenky.
 
 
Co je projekt MMA Pomáhá?
Tento projekt organizuje sportovní klub MMA PDY o. s., který od roku 2015 pořádá turnaje bojových umění GCF v Nymburce. Každoročně přitom spolupracuje s nadací Konto Bariéry, přes kterou vybere dvě rodiny z okolí, na něž se organizuje sbírka. Letos byli vybráni Toník a Ellenka, kteří trpí dětskou mozkovou obrnou a  epilepsií, níže naleznete jejich příběhy. Sbírka vyvrcholí 26. 1. 2020, kdy se na galavečeru GCF 61 v Nymburce slavnostně předá oběma rodinám šek.
 
Peníze se střádají několika formami:
  1. Za pomocí kasiček, které jsou rozmístěny v místních podnicích (např.: restaurace, fitness centra, kadeřnictví, apod...) 
  2. Finančními dary od firem a živnostníků.
  3. Příspěvky na transparentní účet a to ať už přímými či zprostředkovanými.
  4. Na GCF 61 v Nymburce prochází během večera mezi diváky hostesky s kasičkami, kam je možné přispět hotovostí.
 
Věříme, že i pokud nejste fanoušky bojových sportů, nezanevřete nad osudy dvou malých velkých bojovníků a pomůžete nám podpořit je na jejich nelehké cestě. 
 
 
Kdo jsou Ellenka a Toník:
 
Povídání o Ellence:
V polovině července přišla na svět plánovaným císařským řezem naše dvojčátka, Beátka a Ellenka. Doma na ně čekala starší sestřička Adélka a tatínek netrpělivě přešlapoval na chodbě v porodnici. Věděla jsem, že obě holčičky poputují rovnou do inkubátoru, nikdy by mě ale nenapadlo, že Ellenka bude bojovat o svůj život.
Když do pokoje, kde jsem odpočívala, vstoupil o hodinu později manžel, hned jsem věděla, že se něco děje. Spolu s ním vešla lékařka, která byla u porodu, a já najednou cítila úzkost. Lékařka mi řekla, že Ellenka dostala silné záchvaty a křeče, takže musí být utlumena léky. Ultrazvuk navíc odhalil, že Ellenčin mozek není dostatečně vyživován a jsou vidět změny na mozkové kůře.
Druhý den ráno jsem se šla na své holčičky poprvé podívat. Beátka ležela spokojeně v inkubátoru, měla jen zavedenou sondičku na krmení. Potom jsem šla za Ellenkou na jednotku intenzivní péče. Věděla jsem, že bude hodně maličká, ale na to, co jsem viděla, jsem nebyla připravená. Ležel přede mnou malý uzlíček, vážící 890 g. Byla zaintubovaná, s hromadou hadiček kolem sebe a silně utlumená. Měla zalepené oči a vypadala velmi křehce. Mohla jsem se jí dotknout na hlavičce, pohladit mi ji ale nedovolili. Jakýkoli dotek ji dráždil. Stála jsem tam, druhý den po císařském řezu, a více než tělo mě bolelo srdce.
Nikdo nám tehdy nedokázal říct, jak to s Ellenkou bude dál. A tak jsme několik dní jen čekali. Já běhala mezi Beátkou a Ellenkou a modlila se, aby to Ellenka zvládla. Po čtrnácti dnech byla Ellenka převezena do Dětské nemocnice v Brně a podstoupila magnetickou rezonanci. Ta u Ellenky odhalila rozsáhlé a nevratné poškození mozku vlivem jeho nedostatečného okysličení. Lékaři se divili, že Ellenka ještě dýchá. Ona jim ale ukázala, že se o své místo na světě umí poprat.
Naše princezny v červenci oslavily své 3. narozeniny a my už víme, proti čemu vlastně stojíme. Ellenka má epilepsii,  diagnostikovanou mikorcefalii (projevuje se předčasným ukončením růstu mozku a celé hlavy) a tím, co ji trápí nejvíce, je dětská mozková obrna ve formě spastické kvadruparézy. Jedná se o nejtěžší typ mozkové obrny, který se projevuje postižením všech končetin. Ellenka tak mívá křeče v rukou i v nohách, často jí tuhnou svaly a je nutné ji denně protahovat. S jejich uvolněním jí nejvíce pomáhají rehabilitační intenzivní pobyty, které s ní absolvujeme jak nejvíce to jde. Každý takový pobyt ji posune o krůček dál, z čehož máme obrovskou radost. "
 
 
 
Maminka Ellenky
 
 
Povídání o Tondovi:
"Jsem maminkou skoro pětiletého Toníka, jehož život nezačal zrovna radostně. Toník přišel na svět o týden dřív akutním císařským řezem, když sestra na monitoringu zjistila, že není slyšet srdíčko. Měl omotaný pupečník kolem krku a nikdo netušil, jak dlouho to trvalo. Po dlouhých jedenácti minutách opět popadl plně dech. Jak šel čas, bylo jasné, že toto všechno ho velmi poznamenalo. Opožděný vývoj napovídal, že diagnoza DMO (dětská mozková obrna) je jistá. Toník má formu, která je jmenuje dystonicko dyskinetická. Momentálně je na úrovni osmiměsíčního dítěte. Nedokáže se sám pohybovat, má problém cokoliv udržet v ruce, hlavičku vzpřímenou udrží jen ztěžka, nesedí, nestojí. Problémy mu dělá příjem tužší stravy.  Jídlo se musí částečně mixovat. Ale Toník moc rád baští a tak se v tomhle směru stále zdokonaluje. Naučil se kousat malé a měkčí kousky jidla, bohužel nejvíc mu dává zabrat polykání. S tím souvisí i to, že nedokáže mluvit. Dorozumíváme se pomocí velmi jednoduchých gest.
I přes všechny tyto peripetie je Antonínek velký smíšek a divoch. Jeho hluboké hnědé oči dokáží říct maminko, tatínku, sestřičko, chci si hrát, pomozte mi s tím. Miluje pohyb mezi dětmi, se kterým mu všichni pomáháme,  jak můžeme. Miluje dotyk, hlazení a když může s naší pomocí vyzkoušet, jak krásný by byl normalní život samostatného malého kluka.
Toníček má svého asistenčního pejska Rockyho, který ho nejen hlídá, ale mazlí se s ním a olizuje ho v rámci canisterapie a pomáhá s rozvojem jemné motoriky. Toník trpí na časté bronchitidy a k tomu všemu se přidala epilepsie. Neztrácíme ale hlavu a snažíme se intenzivně rehabilitovat jak doma, tak na vhodných terapiich například v Janských lázních nebo na klinice Axon v Praze. Chodíme pravidelně na ergoterapii a logopedii.
Ráda bych tímto z celého srdce poděkovala všem dobrým lidem. Za Toníčka a celou naší rodinu děkuji za Váš zájem. "
  
 
Maminka Toníka 
 
 
zdroj: Konto bariéry
 
Slovo závěrem
Nikdo z nás si svůj osud nevybírá. Někdo ho má vydlážděný zlatem až ke konci, někoho zase čeká na každém kroku trn. My jsme toho názoru, že bychom tyto osudy neměli přehlížet. Především né ty, které se sotva postaví na nohy. Systém nefunguje zdaleka tak sluníčkově, jak se tváří a kolem nás jsou bohužel lidé, kteří jako by neviděli okolní svět. Víme, že každý má své trable, ale i přes to věříme, že mezi Vámi najdeme ty, kteří jsou ochotní podpořit dobrou věc.
 
Děkujeme. 
 
Jan Turek
Eliška Dobiášová Turková